Slide background
Slide background
mcr 2020

3 Days - ROB

Tak jsme se konečně dočkali. První velké závody po koronavirovém omezení proběhly. Předně obdivuji a chválím organizátory, kteří se nezalekli všech omezení a nejistot, a pokračovali na přípravách těchto závodů. Díky tomu jsme se zase všichni mohli sejít, a konečně si zazávodit a zaběhat.
Celá akce se konala v Mariánských Lázních. Jelikož se tam závody již několikrát konaly, věděla jsem, do čeho jdu, a těšila jsem se. Většina mých očekávání se naplnila. Prima ubytování, dobré jídlo, točený Chodovar hned pod okny ubytovny, zpívající fontána, a jako vždy, prima parta a náročné závody v náročných terénech.

Program závodů byl zahájen mistrovstvím ve sprintu, které se běželo přímo ve městě. Osobně se mi trať moc nelíbila, ale volba prostoru nic moc jiného nenabízela. Byli ale i tací, kterým se trať líbila, a pochvalovali si ji. Mně se líbil návrat z cíle do místa ubytování. Vedl parkem okolo příjemné kavárničky, kde jsme se trochu pozdrželi, a ochutnali pivko, kávu a několik mléčných koktejlů. Některým pardubickým závodníkům se zadařilo a vybojovali cenné medaile. V juniorkách byla Johanka stříbrná, v ženách se na druhou příčku probojovala Martina a porazila tak mnohem zkušenější závodnice. Ondra byl mezi muži třetí a já v nové kategorii veteránek D45 vyhrála.
Závody na klasických tratích proběhly ve stejném terénu nedaleko centra Mariánských Lázní. Terén byl velmi náročný na běh, což jsme po minulých zkušenostech z této lokality očekávali. Připadalo mi, že většina postupů vedla kolmo na cesty, takže běžecky rychlých postupů po cestách jsem si moc neužila. Navíc byl les po letošních deštích dosti podmáčený. Před závodem na 2m navíc v noci pršelo a tak byl dvoumetr opět dost nevyzpytatelný. Nevím, jakou měrou k tomu přispělo využití chebských antén, ale mnozí měli co dělat, aby se z lesa vůbec vrátili. V kategorii M12 byl dokonce pouze jeden hodnocený závodník. Mezi závodníky bylo i pár jedinců, kteří neprošli cílem a dorazili rovnou k ubytovně. Kritizovat a nějak hodnotit tratě nebudu, ale pro příště bych se přimlouvala udělat těm nejmenším startovní koridor alespoň trochu náběhový.
Na klasikách se některým zase podařilo urvat cenné kovy. Johy byla 2x druhá, Martina přidala 3. místo v ženách na osmdesátce a Bětka druhé na 2m. Kuba Klec a David se stali mistry ČR na osmdesátce a Martin bral bronz mezi muži na záludném 2m.
Ještě přidám několik postřehů z této akce od ostatních:

Martina J.
Překvapilo mě Toffifee,co jsme dostali ke konci z kuchyně, každý!!! Celkově kuchařky byly neskutečně milé a to i na ty, co odnášeli zbytky a proklouzli pozornosti starších hladových závodníků. Moc se mi líbil dvoumetr, kde jsem mohla pobýt do limitu a prozkoumat průchodnost bažin po ranním dešti. Nicméně na start už nepršelo a to musím pochválit pořadatele, že to tak krásně zařídili.

Martina L.
Ještě že tam čepují Chodovar aneb postřehy z Mariánských Lázní
Moc nechápu, jak v okolí pěkného lázeňského města mohou mít tak náročné a zabušené lesy. Navíc nás stavitelé moc nešetřili a vymetli s námi opravdu pěkné části. Tratě, snad krom sprintu, mi přišli dost náročné (a to jsem si myslela, že mám letos něco naběhané, no nestačilo to). Zejména oblíbený dvoumetr dal všem dost zabrat. Tady si zaslouží pochvalu všichni, kteří se vrátili v limitu a se všemi kontrolami. V jedné nejmenované kategorii se to nepovedlo nikomu a tak byl nakonec hodnocen jen jeden závodník, který našel dvě kontroly ze tří. No naštěstí jsme bydleli blízko spousty pěkných občerstvoven, kde jsme mohli Chodovarem spláchnout únavu.

Jitka

Podporují nás

Městský obvod Pardubice II