Zimní soustředění v Suchém Dole
Na přelomu ledna a února jsme uspořádali krátké zimní soustředění pro celý oddíl. A účast byla nad očekávání velká. Sice jsme dle průběhu zimy doufali, že vytáhneme běžky a zopakujeme si loňské běžkování. Ale zase jako naschvál, sníh před soustředění roztál a nový nenapadl. To nás však nezlomilo a program jsme přizpůsobili suché variantě. Někteří dorazili již ve čtvrtek, zatopili, uvařili a zaběhali si ve skalách. Ostatní (hlavně pracující) dorazili v pátek do již krásně vytopené chalupy. Program byl jasný: naběhat kilometry v krásných skalních terénech, na nové OB mapě si dát orienťák a večery strávit společně u společenských her. To vše se vydařilo, někteří naběhali i víc než chtěli a mohli jsme domů odjíždět spokojení. Také s dobře vykrmenými břichy, neboť jako obvykle se osvědčil náš zaběhlý jídelníček, kuchařky a kuchaři. Maminkám se podařilo napéct výborné buchty, takže někdo ( já) s kily navíc chvilku bojoval.
Věřím, že příští rok si to pro velký úspěch zase zopakujeme i s buchtami (od maminek).

Jarní ROB v Bílovicích
Po loňských zkušenostech z těchto závodů, jsme se někteří rozhodli nelenit a jet na závody do Bílovic. Zima už pomalu končila, tak jarní těšení do lesa mohlo být uspokojeno. Bohužel – jaro se odkládá. Týden před prvním závodem nastalo nejmrazivější období letošní zimy. A opravdu, ráno teploměr v autě ukazoval -9 stupňů. Očima jsme hypnotizovali teploměr a podařil se nám skoro zázrak. Při příjezdu na shromaždiště bylo už jen -5. Naštěstí svítilo slunce a nefoukalo. Ale vystoupit z auta, začít se převlékat a připravovat, chtělo hodně odvahy. Naštěstí jsme z tvrdého výcviku pardubické líhně a všichni jsme to dali. Také všichni dodrželi pokyn a hned po doběhu odstartovali na druhý závod. Jinak by to byla sebevražda. Nakonec jsme odjížděli s pocitem velkých tvrďáků a s tím, že letos nás již nic horšího nečeká.
V polovině března bohužel čekalo. Natěšení na lepší počasí se ještě víc tvrďáků přihlásilo na druhé kolo Bílovických závodů. Chvíli to vypadalo, že bude konečně jarně, ale předpovědi se stále zhoršovali. Nakonec jsme vyjížděli ráno za teploty –6 stupňů. Jako obvykle, teploměr se moc neměnil. Zastavil na -3 a dál se nehnul. No co, je tepleji než minule, tak to dáme. Dali, ale lepší to rozhodně nebylo. Foukal vítr a začalo sněžit. Nakonec bylo i hůř než při prvních závodech. Cestou domů pak byla i sněhová vánice. Ale co, letos nás už nic horšího nečeká.
Ani se mi nechtělo věřit, že nikdo nic neodstonal. Jsem zvědavá, co nám Bílovice přichystají na DT a noční.

Tak hurá na další závody!!!