Zimní soustředění 2022
Důkladná příprava, sehranost mezi členy výpravy a znalost terénu. To jsou zásady pro úspěšné přežití v Broumovských Vrších.
Nad stopou táhnoucí se podél lesa stála hutná mlha. Bylo vidět jen pár kroků před sebe a dál už vše připomínalo jen nejasné rozmazané šmouhy. “Někdo prý říkal, že se asi chceme vracet, nebo co.”, zadrmolil Michal. Nikdo další ho i přes jeho nadějný pohled v této úvaze nepodpořil. Dopředu k Pardovi tento výrok dorazil skrze hustou mlhu jen jako jakési neartikulované fňukání. Šlo se dál.
Nad stopou táhnoucí se podél lesa stála hutná mlha. Bylo vidět jen pár kroků před sebe a dál už vše připomínalo jen nejasné rozmazané šmouhy. “Někdo prý říkal, že se asi chceme vracet, nebo co.”, zadrmolil Michal. Nikdo další ho i přes jeho nadějný pohled v této úvaze nepodpořil. Dopředu k Pardovi tento výrok dorazil skrze hustou mlhu jen jako jakési neartikulované fňukání. Šlo se dál.
V nejzazším bodu přemrzlé stopy přispěl Kuba k návratové náladě příběhem o tom, jak ho opět táhnou šlachy na chodidle. Michal, který začal dávat pozor až v polovině příběhu, na to zareagoval spoustou rad o tom, jak se vyhnout problémům se šlachami v koleni. Zásadním krokem je důkladné protahování před výkonem. K autům jako první dorazil Kuba a okamžitě se prohlásil za nejvýkonnějšího člena výpravy. Za tuto skutečnosti si připsal veškeré zásluhy Pard, kterému se ráno nebývale vydařilo namazání Kubových lyží.
Zbytek skupiny dorazil na chatu v pátek večer. Kubin se pokusil vstoupit hlavními vchodovými dveřmi, ty se ovšem nepodvolily ani po rázném zatlačení. Infiltrace chalupy skrze verandu se zadařila a pohled na hlavní dveře zevnitř odhalil solidní barikádu sestavenou ze tří matrací a dvou dřevěných tyčí, sloužící k zamezení úniku tepla. Nově příchozí byli vřele uvítáni. Zprvu obdivovali výkony, které dopoledne první skupina dle svého vlastního svědectví předvedla. Rychle se ale ukázalo, že tato tvrzení jsou poněkud nadsazená.
Večerní partie hry Mango Chce Tuk se vymkla z rukou a bohužel se z ní stala jakási soutěž o to, kdo vymyslí nejnesmyslnější osobnost, kterou nikdo neuhodne a málokdo vůbec správně přečte. Hra byla hned po prvním kole spontánně ukončena. Účastníci odešli hrát kvarteto, stolní fotbálek a šipky. Večerní hra Triple Agenta byla plna intrik a klamů a vítězové byli v každém kole zcela nečekaní. Naopak série partií šachu vyjevila zcela jednoznačnou hierarchii mezi hráči. Pořadí je: Michal, Kuba, Košík, Bětka, seřazeno od nejzoufalejšího po neporazitelnou.
Sobotní výlet byl zahájen strmým svižným stoupáním v autech na Slavný. Poté, co byl zdolán tento první milník už byla následná cesta na lyžích zpátky dolů k chatě celkem snesitelná a vlastně i příjemně dobrodružná. Snížené množství sněhu a kombinace namrzlého a nového sněhu vytvářela pestré situace. Stopa se občas propadala, občas si žádala nebojácný sjezd a občas opatrný přechod přes silnici. Ke konci byla důležitá pečlivá navigace mezi stromy, cestami a příkopy a to tak, aby se dalo dostat co nejblíže k chatě na běžkách a neuvíznout mezi silnicí a obtížně sjízdným svahem. Obtížně sjízdné svahy byly úspěšně sjety a návrat na chatu dopadl dobře.
Čočkovka je zde už tradičně doceňovaná klasika. A špagety. A špekáčky opečené v krbu. Názory na kuře s rýží se vcelku různily. Naopak na kuřecí steaky byl názor zcela jasný. Všichni, kdo se účastnili pátečního oběda, z nich byli nadšení, zatímco ti, co přijeli až v pátek večer, si doteď nejsou jistí, jestli jsme skutečně snědli nejlepší jídlo soustředění bez nich, bez zanechání jakýchkoliv stop, a nebo jestli je to jen další legenda, kterou jsme si na ně vymysleli, zatímco byli v pátek poctivě v práci a ve škole.
Sáňkování, bobování, lopatování a to, když se snažíte sjet zasněžený kopec na odpadkovém pytli naplněném sněhem. V celku malicherná aktivita schopná vyplnit sobotní odpoledne alespoň trochu sportovní aktivitou. Je to jednoduchá zábava, ale dokáže na moment příjemně pohltit svou přímočarou lehkostí. Dá se také samozřejmě zintenzivnit spontánním projektem na výstavbu skokánku. Martina Jansová byla prvně v mírných rozpacích z plánu podpořit jízdu ze svahu intenzivním roztlačováním, ale záhy se stala hlavním podporovatelem tohoto stylu jízdy, který nejenže významně zvyšoval dolet ze skokánku, ale také zvyšoval adrenalin při rozjezdu díky intenzivnímu zrychlení.
Ti sáňkaři, jejichž váha byla dostatečně nízká na to, aby se pod nimi při nabrání rychlosti přestal propadat sníh, si užívali dlouhých ladných sjezdů po zvlněných stráních kopce a ušetřili si i pěší cestu zpátky do chaty, kterou místo toho odjeli na sáňkách či bobech.
Nedělní běžkařský výlet byl vhodný jen pro největší odvážlivce. Silný vítr na pláni na Slavným unášel padající sníh v dokonale horizontální rovině. Veškerý odnesený sníh se kupil na kraji lesa a pomalu se prosýpal mezerami mezi stromy a vytvářel tam nepravidelné kupy sněhu. Na pláni zbyla jen zmrzlá krusta, po které běžkařskou výpravu snadno poháněl vítr. Běžecká výprava Ondry a Martiny sem dorazila o něco později. Zmrzlá krusta se při každém kroku prolamovala pod nohama a její překonání si tak žádalo více energie, než by se na první pohled zdálo.
Mrazivý vítr, neprostupná mlha, záhadné kupy naneseného sněhu, které se propadaly nečekaně hluboko. Zcela prázdné běžkařské trasy a stopy, které do pár minut po prošlapání opět zcela zasypal sníh. Diskuse o nutnosti, leč nejistotě návratu. Více už o tom nemůžu říct, protože už jen o tom slyšet do přílišného detailu by mohlo méně zkušené lyžaře navždy poznamenat.
