Na Slovensko jsme jeli vlakem. Po příjezdu jsme se ubytovali a vyrazili na trénink frekvencí. Ve čtyři hodiny byl slavnostní zahájovací ceremoniál a poté prolog kterého jsme se neúčastnili. Místo něj jsme si šli zaběhat. Při protahování jsme vymýšleli náš pokřik. První závod byla osmdesátka. Tento závod byl velmi krátký a v hezkém prostředí.

Letošní 42. ročník Kysuckého Poháru se konal od 16.-18. 6. v Šaštíně, severně od Bratislavy, což je tak trochu úplně mimo oblast Kysuce... něco, jako kdyby se Pardubická devítka konala například v Brně. Nás to ale jako zkušené závodníky nemohlo zmást a v pátek navečer dorazila celá naše posádka v pořádku do kempu. Tato rovinatá oblast, kterou bychom na Kysuci hledali jen velmi obtížně, byla zřejmě zvolena záměrně, a to vzhledem k nadcházejícímu ME v Litvě.

Závodníci byli ubytováni v rekreačním středisku Gazárka v útulných chatičkách mezi rybníky, kde také probíhalo celé centrum dění závodů. Všechny se sice běžely ve stejném terénu, ale nijak to na kvalitu a regulérnost nemělo vliv. Důležitá zde byla hlavně běžecká fyzička a rychlost měření.

Prvním sobotním závodem byl sprint, kde se ukázal pilný trénink našich svěřenců. Zlatou příčku zde obsadili Johanka, Klára, Bětka, Kuba Křen a Ondra. Stříbrná byla Jíťa a bronz si ze sprintu odnesl Michal Klíž.

Pořadatelé O-SPORTU využili třídenní volno a nedaleko Protivanova pro nás připravili tři závody. Všechny závody se běželi ve stejném terénu, ale nijak to na kvalitu a regulérnost nemělo vliv.

 

Trochu nás všechny potrápilo dosti chladné počasí a to hlavně v nočních hodinách v nevytápěných chatkách. Ale kdo byl připraven (dle pokynů Jitky) a měl opravdu teplý spacák, nemohl být zaskočen. Ale věřím, že v angíňáku a bez teplého oblečení bylo opravdu krušno. Naštěstí bylo přes den tepleji a v neděli a pondělí dokonce hřálo sluníčko.